Kamil Kunc: Proč je výzkum i po 25 letech stále fascinující?

Kamil je vedoucím oddělení Client Service a má za sebou 25 let ve výzkumu. Je to zkušený obchodník, partner pro klienty a hlavně partner pro svůj tým a kolegy.

Když člověk dělá jednu práci víc než 25 let, skoro se nechce věřit, že ho na ní ještě může něco bavit. Když se nad tím ale zamyslím, je to hlavně ta dynamika.

Tím, jak se neustále mění projekty, klienti i jejich zadání, ta práce ve skutečnosti nikdy úplně stejná není. Značky se vyvíjejí, trh se proměňuje, lidé se mění. A protože je to práce s lidmi, je pořád co objevovat. Navíc se neproměňuje nejen samotná práce, ale i svět kolem nás. Když jsem začínal v roce 2000, obrovskou změnu přinesl internet. Úplně jinak se začala sbírat data i komunikovat a zásadně to proměnilo fungování výzkumných agentur i celého oboru. A ve chvíli, kdy jsem si myslel, že už se nic tak zásadního stát nemůže, přišla umělá inteligence. Ta je dnes ještě větší revolucí, než byl internet před 25 lety.

Nemám sice jednu konkrétní vzpomínku nebo moment, který by vyčníval nad ostatními, ale nejvíc si vybavuji ten start-upový, garážový začátek, kdy jsme ve firmě byli jen čtyři.

Na každém projektu se podílí spousta lidí, od kolegů z fieldu přes analytiky až po programátory. Úkolem accounta je tento celek řídit, tedy stanovovat priority a hlídat, aby celý projekt směřoval tam, kam má. Každý projekt má jednoho jasného lídra, který zná klienta, jeho potřeby, členy týmu i širší byznysový kontext.

Nejvíc si vybavuji ten start-upový, garážový začátek, kdy jsme ve firmě byli čtyři. Když jsme se rozhodli, že vytvoříme online panel s respondenty, znamenalo to všechno vymyslet a naprogramovat od nuly. Pamatuji si, jak jsem psal pravidla toho, jak bude panel fungovat. A ten systém, sice pod jinou entitou a jiným názvem, funguje dodnes. Nebo když jsme se rozhodli dělat telefonické průzkumy, museli jsme vybudovat celé studio, propojit telefony, nainstalovat ústřednu. To jsou momenty, které mi nejvíc uvízly v paměti, to tvoření, budování něčeho úplně nového. Pak přišly další etapy a další výzvy.

Myslím, že to je jízda. Každodenní jízda, u které si člověk moc neodpočine, ale zažije plno hezkých i složitých situací. A rozhodně se nenudí.

Další články