Lucie má v NMS na starosti velkou část činností back office, stará se o HR, interní procesy a externí komunikaci. Právě Lucku musíte oslnit, pokud sníte o práci v NMS. A pokud jste nás objevili v médiích či na sociálních sítích, je dost možné, že je to právě díky ní. Stará se taky o to, abychom byli v kolektivu Sensemakerů všichni spokojení, takže organizuje společné akce a večírky, snídaně, bookclub či výlety. Má ráda kvízy a hádanky, takže nějaké vždy připraví i pro svoje kolegy.
Co tě na práci v NMS baví?
Moje práce je neskutečně různorodá, to mě baví. Dostala jsem možnost zkusit si a naučit se spoustu nových věcí a vykročit i mimo pozici na HR. Skvělý je, a to platí pro všechny nejen pro mě, že v NMS se naslouchá nápadům. Nic se nemusí dělat tak, jak se to dělalo posledních 10 let. Každý nápad, inovace, malá změna, která pomůže, je oceněna a vždycky tu máme prostor svoje nápady realizovat.
Jako naše HR ti jistě rukama prošlo již mnoho životopisů. Napadá tě nějaká chyba, kterou v nich často vidíš? Mohla bys sdílet některé tipy na dobré CV?
Myslím, že dobrý životopis má jednu maximálně dvě strany. Je v něm fotka člověka, který ho posílá a jedno ze základních pravidel životopisů, které stále spousta lidí nedodržuje, je, že pracovní zkušenosti se píšou od té současné po tu nejdávnější.
Na některé pozice, třeba do analytického oddělení, na marketing a komunikaci nebo i na recepci, nám životopisů chodí opravdu hodně. Na první dobrou by mělo CVčko tedy zaujmout, být strukturované a ukazovat relevantní praxi a zkušenosti.
Nejdůležitější je, aby byl člověk opravdu sám sebou. Zní to banálně, ale firmy si vybírají lidi podle toho, jak jsou jim sympatičtí, jak by zapadli osobnostně do týmu.
A jeden komentář mám i k motivačním dopisům. To je takový můj pet peeve, když motivační dopis je jen do souvislého textu přepsaný životopis. Ne. Motivační dopis mi musí ukazovat motivace člověka, já chci vědět, proč se k nám kandidát hlásí, co ho baví a zajímá a kam směřuje. Pokud někdo do motivačního dopisu napíše v podstatě to stejné jako do životopisu, tak to už je, myslím, lepší dopis neposílat.
Na co si dát při pohovoru pozor a co naopak kandidátům může výrazně pomoct?
Vezmu to nejdřív trochu obecněji. Myslím, že nejdůležitější je, aby byl člověk opravdu sám sebou. Zní to banálně a trochu étericky, ale firmy si vybírají lidi podle toho, jak jsou jim sympatičtí, jak by zapadli osobnostně do týmu, jestli jsou jednoduše dobrý fit. Takže než po prvním měsíci v nové práci zjistit, že já jsem osobnostně vůbec nepasuji, je určitě lepší rozloučit se rovnou na pohovoru. Nemůžeme si prostě sedět se všemi.
A teď konkrétně k NMS. Nevím, jestli je něco, na co by si kandidáti měli dávat vyloženě pozor, u nás je prostředí hodně neformální, říkáme si věci narovinu, jsme k sobě upřímní. Takže pokud na pohovor nedorazíte o hodinu později, není se asi čeho bát.
Co naopak může pomoct je, když vidíme energii a zájem. Chceme, aby lidi u nás byli nadšení. A nemusí to být jenom zápal do výzkumu. Ale třeba u account manažerů je ten obecný zájem hrozně důležitý. Když dokážu kolegu, který v životě neběhal, nadchnout a přesvědčit, aby se mnou běžel půlmaraton, tak přesvědčit klienta, aby si od nás koupil průzkum, už bude hračka.
Jaké mají lidé v NMS možnosti růstu/rozvoje?
Tohle by vydalo snad i na samotný článek 😊 Nově jsme totiž u nás zavedli systém s názvem Steve, ve kterém sledujeme, jaké dovednosti jednotliví kolegové zvládají, v čem potřebují pomoct, nebo kde by naopak svoje zkušenosti mohli předávat dál.
Celý tento nástroj pro talent management je pro nás novinka, dřív jsme to takhle systematicky neřešili. To ale neznamená, že dřív by u nás lidé neměli možnost růstu a rozvoje. Naopak. Ondřej, náš CEO, lidem na pohovoru vždycky říká: „My nemáme šuplíčky, do kterých potřebujeme lidi natlačit. Ale ty pozice dokážeme přizpůsobit člověku na míru.“
Já jsem do NMS před více než 3 lety nastoupila jako HR manager. Dneska se vedle toho věnuji externí komunikaci, sociálním sítím, měla jsem možnost pracovat na velkém HR výzkumu. Takže i když člověk u nás ne vždycky může šplhat po nějakém kariérním žebříčku a sbírat nové tituly, stále může růst tím, co umí a čemu se věnuje, aby ho práce bavila i po několika letech.
Jak vypadá práce v Back Office? Jak vypadá typický pracovní den?
V back officu je nás teď šest. Všichni jsme takové samostatné jednotky. Já s Adrianou řešíme marketing a HR. Láďa s Terezou se věnují financím, Kuba má na starosti implementaci AI do interních procesů. A o recepci a provoz kanceláří se stará Vendy. Den každého z nás vypadá tedy úplně jinak, ale často musíme spolupracovat, ať už jde o rozeslání marketingových emailů klientům, organizaci eventů nebo školení zaměstnanců.
Vybavuje se ti nějaká výjimečná vzpomínka nebo zážitek, který máš s firmou spojený?
Podobně jako ostatní v rozhovorech zmíním teambuilding v Barceloně. Pro mě to byl silný zážitek hlavně kvůli scavenger huntu, který jsme dali dohromady s dalšími dvěma kolegy. Nechali jsme všechny pobíhat po Barceloně, luštit hádanky a šifry a posílat nám fotky s turisty, lidskými sochami nebo dalšími absurdními úkoly. A všechny to neskutečně bavilo. Trochu jsem se nejdřív bála, že to bude bavit jeden dva týmy a zbytek se rozprchne někam na aperol. Všichni ale nadšeně luštili a fotili se a pak si stěžovali jenom, že už je konec a nemůžou soutěžit dál.
Jak bys jedním slovem popsala práci v NMS?
Zábavná
