Eva je s námi v NMS necelé dva roky a mimo práci na Client Service se učí také analytickému řemeslu a zároveň plní povinnosti doktorského studia demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
V rámci své pozice Client Service Executive se stará o online komunity na platformě Echonity, má za sebou úspěšné projekty například pro nadaci O2 s názvem Když rodiče netuší? a posvítila si také na tzv. mikrostresy u generací Y a Z.
Každý projekt je pro mě tak trochu výzvou, protože každý je jedinečný a rutinu tu moc nezažíváme.
Aby Eva dokázala s prací sladit i své studijní povinnosti, domluvili jsme se již při nástupu na zkráceném úvazku, který Evě umožní věnovat se doktorátu a zároveň získávat zkušenosti v agentuře.
S jakými očekáváními jsi do NMS nastupovala? Naplnily se tvoje představy o práci ve výzkumné agentuře?
Když jsem nastupovala na doktorát, věděla jsem, že si chci vyzkoušet práci mimo akademickou sféru, a to na pozici analytika. Měla jsem představu, že prostě budu analyzovat data. Realita v NMS je ale daleko pestřejší než moje představivost. Mohla jsem si vyzkoušet připravovat nabídky, tvořit dotazníky, dělat reporty, prezentovat výstupy, psát výzkumné zprávy, a to všechno v partě moc fajn lidí. 😊
Jak probíhaly pohovory a celé výběrové řízení?
Poté, co jsem odeslala svůj životopis, se mi ozvala naše HR Lucka a šéf analytiků Luděk. Domluvili jsme se na první setkání v NMS, kde jsme se v této sestavě bavili o mých zkušenostech, Lucka s Luďkem mi naopak představovali, jak práce v NMS vypadá. Na závěr prvního kola jsem dostala logický testík. V rámci druhého kola pohovoru jsem měla za úkol připravit hlavní zjištění a infografiku na základě reálného projektu, který v NMS dříve běžel, a tato zjištění odprezentovat Lucce a CEO Ondřejovi. Z této části pohovoru jsem byla nervózní, ale ve finále to byl skvělý způsob, jak si vyzkoušet budoucí náplň práce. Na konci pohovoru jsme si podali ruce a za pár dní už jsem byla součástí týmu.
📝 V NMS každého kandidáta čeká v průběhu výběrového řízení nějaké testování. Zadaný úkol zpracovává uchazeč buď doma nebo přímo u nás v kancelářích, aby měl možnost se poradit a konzultovat řešení zadaného problému. Všechny úkoly připravujeme tak, aby co nejvíce přiblížily kandidátovi náplň práce na pozici, na kterou se právě hlásí.
Jak se ti daří plnit pracovní a školní povinnosti zároveň?
Upřímně někdy je to pro mě náročné, jelikož na doktorátu jsou moje povinnosti během roku nerovnoměrně zastoupené a někdy se toho sejde víc. Velkou výhodu práce v NMS ale vnímám v tom, že mi vychází se studiem vstříc a práce je flexibilní. Můžu tak například odjet na pár dní na konferenci a hodiny v NMS si odpracovat jiné dny. Vše je o domluvě.
Získala jsi při práci v NMS nějaké zkušenosti, které teď využíváš při studiu doktorátu a vice versa?
Rozhodně! Myslím si, že jsem teď na doktorátu daleko víc citlivější na to, jak moje práce graficky vypadá. Pokud je prezentace pouze obsahově zajímavá, ale je nepřehledná a neatraktivní, posluchače nezaujme. Díky práci v NMS mám také představu, co všechno stojí za výběrovými šetřeními, s jejichž výsledky třeba na škole pracuji.
V NMS jsem myslím jediná vystudovaná demografka. Kolegové se na mě obracejí, když chtějí dohledat různá data (třeba na ČSÚ) pro nastavení kvót. Zkušenosti s psaním vědeckých článků pak úročím například při psaní výzkumných zpráv.
Co pro tebe byla v NMS doposud největší výzva?
Každý projekt je pro mě tak trochu výzvou, protože každý je jedinečný a rutinu tu moc nezažíváme. Jednou z výzev pro mě byla samostatná analytická práce na průzkumu mezi PR agenturami nebo prezentace před novináři na tiskové konferenci o tom, co má česká kočka v misce. Naštěstí jsou vždy po ruce zkušenější kolegové, kteří jsou mi ochotni pomoct.
Co bys vzkázala někomu, kdo přemýšlí, zda a jak nastartovat svoji kariéru již během studia na VŠ?
Ať se určitě nebojí sepsat životopis a začít sbírat zkušenosti i mimo přednáškové sály na vysoké. Sama si zkouším, že i práce, která se obsahově s oborem studia 100% nekryje, mi přináší nové kompetence a způsoby nahlížení na problémy.
